Společnost a my
Abych pravdu řekla, tak jsem se vždycky pořádně vybírala takovou společnost, se kterou budu trávit svůj volný čas. Protože všichni víme, že ne každá společnost vždycky je ta perfektní a ta správná, aby našemu životu vyhovovala. Protože jsou taky různé druhy společnosti, jako například pracovní společnost. A tohle bych jednou chtěla popsat, protože jak jsem nastupovala do nové práce, tak to byla úplná pohroma a horor. Vůbec jsem se do té práce netěšila, protože tam byly takové spolupracovnice a kolegyně, že se mi z toho chtělo brečet a vůbec jsem se do práce nikdy netěšila.
A ty kolegyně byly tak sprosté, a tak drzé, že mě z toho taky dost bolelo u srdce a byla jsem vždycky z toho v šoku. Nebavilo mě to v práci, protože podle mého názoru mě kolegyně stále jenom pomlouvaly. A bylo opravdu velmi nepříjemné, když se na ně kolegyně dívaly, potom si něco šeptaly a potom se začaly smát. Co byste si o tom pak mysleli? A vůbec tohle chování nechápu, vždyť nám bylo všem kolem třiceti let tak jsme už přeci dospělé a rozumné ženy, a ne abychom se pomlouvaly navzájem. Takže tohle vždycky nebyl nikdy můj styl. Nikdy jsem nikoho nepomlouvala, a to ani na základní škole.
I když na základní školy je velice časté, že se dělají takové skupinky a společnosti, kdy se děti scházejí, kde je mají podobné zájmy a tam se taky většinou pomlouvají, což na jednu stranu chápu, děti jsou prostě děti. Ale aby to dělaly dospělé ženy v práci? Podle mého názoru je to hodně dětinské. Takže jsem raději tu práci opustila asi po čtyřech měsících a našla jsem s jinou práci, která je sice méně finančně ohodnocená, ale zase na druhou stranu je tam taková společnost, která se mi líbí a zamlouvá se mi a taky jsem dokonce našla dvě kamarádky, se kterými chodíme taky ven anebo na různé koncerty, takže taky vám radím, vybírejte si opravdu pečlivě společnost, ve které se nacházíte.